Subscribe to RSS - Pro zamyšlení

Pro zamyšlení

Postní zamyšlení

Napsal uživatel Pavel Petrašovský dne 26. Únor 2012 - 6:48.

Na začátku postní doby kněz uděluje popelec. Označí lidem popelem čelo a pronáší u toho: „Obrať se a věř evangeliu“ nebo „Pomni, že prach jsi a v prach se navrátíš“ Popel je symbolem pomíjivosti. Je to zbytek kdysi živé hmoty, zbytek, z něhož už se nedá udělat nic. Romano Guardini ve své knize O posvátných znameních píše: Mluví se o mém zániku, když mě kněz na počátku postu dělá znamení kříže na čelo popelem z kdysi svěže zelených ratolestí od loňské Květné neděle. Všechno se změní v popel. Můj dům, můj oděv, nářadí a peníze; les, pole i louka. Pes, který mne provází, i zvíře ve stáji.

Vánoční zamyšlení

Napsal uživatel Pavel Petrašovský dne 24. Prosinec 2011 - 6:22.

Ve své knize Holoubek popisuje Jindřich Šimon Baar, jak se hlavní postava jeho románu, starý farář v Třešticích, rozhodl vyřezat pro svůj kostel nový betlém. Když byl s dílem hotov a figurky o Vánocích už stály v kostele, navštívil jej pan vikář a poté, co zhlédl betlém, se na faráře obořil: „Jsem opravdu překvapen a odpusťte, musím říci, velice trapně a nemile překvapen vaším betlémem. Ba víc, jsem přímo pohoršen, to je hotové rouhání, co jste se odvážil pod jménem jeslí postavit do kostela. Ten dědek v selském kožichu stojí tam jako svatý Josef.

Dušičkové zamyšlení

Napsal uživatel Pavel Petrašovský dne 29. Říjen 2011 - 10:24.

S prvními dny v listopadu nastane pozoruhodný jev: nejfrekventovanější místo v obci se stává hřbitov. Moc rád chodím v tento čas potmě zavírat kostel, protože jeho okolí je rozzářeno stovkami mihotajících se plamínků svíček na hrobech. Dušičky jsou zvláštními svátky: snad jedinými, které jsou obecně uznávané celou společností a nehodí se k nim ani ohňostroj, ani otevřené šampaňské, ani stoly prohýbající se pod čtyřmi chody, ani zábavný pořad v televizi. Vedou naopak rok co rok ke ztišení, k otázkám nebo snad i k nesmělým pokusům o modlitbu za zesnulé.

Bouřka na táboře

Napsal uživatel Pavel Petrašovský dne 6. Září 2011 - 10:09.

O prázdninách jsem se na několik dní uchýlil do skautského tábora. Luxusně zařízenou dýšinskou faru, která se může pyšnit takovým komfortem, jako je splachovací záchod, elektrika a tekoucí voda, jsem vyměnil za stan na louce tři kilometry od nejbližší vesnice.

Dva poutníci

Napsal uživatel Pavel Petrašovský dne 26. Červen 2011 - 2:04.

Jeden příběh, který byl vymyšlen proto, aby v něm byla zašifrována moudrá myšlenka, vypráví toto: Dva pocestní putovali v zimě po úzké stezce do svého cíle. Po všech útrapách, které prožili, se ke všemu strhla prudká sněhová bouře. V rozvířeném sněhu nebylo vidět na krok a téměř po paměti a s nemalými obtížemi postupovali dál. Náhle kdesi pod sebou zaslechli slabé sténání a volání o pomoc. Někdo spadl do srázu pod cestou a zřejmě byl na pokraji života. „Nedá se nic dělat,“ řekl první poutník, „kdybychom se mu snažili pomoci, v tomto počasí zahyne on i my.

Betlémské mnišky

Napsal uživatel Pavel Petrašovský dne 3. Červen 2011 - 11:31.

Na začátku února jsem společně s dalšími čtyřmi lidmi vyrazil na dovolenou do rakouského kláštera betlémských mnišek. Před svým odjezdem jsem o nich věděl jen to, že tento řád byl založen ve Francii poměrně nedávno, v polovině 20. stol, že se v něm neobvykle snoubí poustevnická tradice kartuziánského řádu a láska k východním formám křesťanství: v jejich zpěvech, liturgii a ve všudypřítomných nádherných ikonách je zřetelně vidět vliv pravoslavné spirituality.

České vesnice v Rumunsku

Napsal uživatel Pavel Petrašovský dne 3. Červen 2011 - 10:38.

V srpnu 2010 podnikla dýšinská farnost týdenní autobusový výjezd do Rumunska. Zde, v oblasti Banátu, se nachází několik českých vesnic, které jsou původním domovem asi poloviny dýšinských farníků. Jejich předkové přišli z Čech do Rumunska na začátku 19. století a přinesli sem českou řeč i kulturu, která se zde udržela až dodnes.

Kostel a církev

Napsal uživatel Pavel Petrašovský dne 3. Červen 2011 - 10:20.

V mnoha jazycích existuje stejný výraz pro „kostel“ i pro „církev“. Angličan řekne „church“, Němec „Kirche“, Rus „cerkev“, Polák „kościół“ a musíte si vybrat, jestli tím myslí kostel, nebo společenství lidí, kteří do něj chodí.

Co se děje za kostelními zdmi o Velikonocích?

Napsal uživatel Pavel Petrašovský dne 12. Duben 2011 - 14:44.

Následující článek byl napsán pro dýšinský Obecní zpravodaj v dubnu 2011.
Pokud by někdo ze čtenářů Zpravodaje rád věděl, co se odehrává v kostele o Velikonocích, rád posloužím následujícím krátkým pohledem za chrámové zdi: